TEREZA
V předsíni se rozdrnčí zvonek..
"Haló?"
"Nazdárek.. tady Terry, nemáš chvilku na kafe?"
Mám. A i kdybych ho zrovna neměla, tak bych si ho musela nějak udělat. Když už Terka přijde takhle neohlášená, určitě se něco stalo...
*-*-*-*-*-*-*-*
"Tak povídej..."
Provinilý pohled, mírně rozkošnický úsměv, který se ale po chvilce změní v ustaraný výraz...
"Marek..."
"Co je s ním? Pohádali jste se?"
"Ne. Vyhodil mě."
"Jak - vyhodil?? Kdy?"
"No, přijela jsem z vody a on mi v jedenáct večer sdělil, že by bylo nejlepší, kdybych se odstěhovala."
"Jako jen tak?"
"Jo."
"A co jsi udělala?"
"No, co by.. sbalila jsem věci a vypadla."
"Fakt jo? Takhle v noci?"
"Jo. Prostě pohár už přetekl..."
*-*-*-*-*-*-*
Ani se jí nedivím.
S Markem se seznámila před osmi lety a celý ten vztah byl něco jako "peklo v nebi."
Chvíli ji miloval, chvíli nesnášel. Trvalo to, než si ji pustil do svého bytu. Pár let tam měla jen kartáček na zuby..
On, pán světa, věčně v hospodě s kamarády. Ona - věrná, milující, oddaná.
Když jí doktor oznámil, že výsledky vyšetření ukazují na pohlavně přenosnou chorobu, nechtěla tomu věřit. Poctivě brala léky, ale jeho k tomu přimět nedokázala (nebudu brát nějakou chemii, nemohl bych si dát ani pivko a vůbec - kdo ví, kde jsi k tomu přišla...).
No.. ukázalo se, že ten pěkný "suvenýrek" získal skutečně on - od své příležitostné milenky.
Terka jí horko těžko "vydýchala".. ale odpustila mu.
Když se mi ale o pár měsíců později hroutila v náručí, že Marek bude otcem, ale ona sama těhotná není, už jsem měla vážně chuť si s ním jít popovídat pěkně od plic a možná i ručně...
Jenže... láska je láska. Po měsíci, kdy se Terry prala sama se sebou a s vědomím, že její miláček bude každý měsíc posílat alimenty, protože opět neubrzdil svůj chtíč, se k Markovi nastěhovala...
*-*-*-*-*-*-*-*
A teď tady sedí proti mně.. a už se nehroutí.
Vypadá smířeně a odhodlaně.
"Včera mi volal. Říkal, že to, že spolu nebydlíme, neznamená, že spolu nemůžeme chodit."
"Ty jo, to si snad dělá srandu, ne? Já bych mu už asi řekla - polib mi p*del!"
"No, tak přesně to jsem mu řekla."
*-*-*-*-*-*-*-*
Vím, že Terezka nemá vyhráno, protože toho pacholka stále miluje.
Ale už to není zaslepená nanynka, která si nechá líbit úplně všechno.
Na lásku se nemá hřešit.
I ten nejhlubší milostný cit se totiž může časem změni v nenávist. Mají k sobě totiž blíž, než si kdo z nás uvědomuje...
*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-
A já chci na závěr jen dodat - holky, nedejte se!
A když už se dáte - užívejte si to!
Myslete taky na sebe.. a neřešte.
Život je krátký a chlapů... jsou na světě miliardy!
