cernaruze: Uf! Tak to je hodně. Rodina, zdraví, práce... Hm, v rodině přežívám. Dlouho, moc dlouho. O práci jsem po 2 a půl roce úporného hledání kvůli zdravotním potížím po pár měsících přišla. Zdraví máž též na h....*zed*
Takže co poradit? Soustředit se sama na sebe, brát energii, kde se jen dá. Samotné rozhodnutí je stejně jen a jen na Tobě. Ale to víš. Hodně síly.*srdce*
orchidejka: Přesně tak. Je třeba bojovat hlavně sama za sebe. Potom teprve nastane spokojenost na poli pracovním, osobním i zdravotním. Vím, jak dobře se to radí a bohužel taky moc dobře vím, jak moc je to těžké.
miru*: Já Ti v tomto neporadím, protože jsem to nezažila..to se pak věci vidí jinak...já bych se zcela jistě rozhodla pro ten kancl..v ostatním nemohu sloužit s dobrou radou...snad s přáním zdravíčka a štěstí, Ginn...
ginna: Díky za komentíky, dámy.
Miru: Ten článek je spíš takový povzdech, já vím, že rozmyslet a vyřešit si to musím sama. A do kanclu už se vrátit nechci, tedy, k papírování, to je raději půjdu obíhat s kýblem a mopem :-)