Kamarádka

Tak nevím, ale snad jsme se domluvily jasně.. ve čtyři na Masaryčce. Tak kde ta Jana, sakra, vězí? Pobíháme s Olou po perónu sem a tam.. tam a sem.. Janča nikde. Vlak odjíždí za pět minut, no prima. Ale  jsem si jista, že jsme čas i místo odjezdu nahlásily kamarádce přesně. Zkoušíme ještě telefonní budku - nic. Nikdo nezvedá. Co se dá dělat, odjíždíme na chalupu bez ní..

A tam začíná lítačka nanovo. Po dvou hodinách nervozity a strachu o ni se nám dostane odpovědi od maminky, že Jana odjela s jinou kamarádkou na víkend. Tak nevím, máme se radovat, že je v pořádku nebo jí chtít přerazit jak hada, že nám nebyla schopna to sdělit?!

Po návratu do Prahy se nám ani nepodívala do očí. Jen jsme každá obdržela dopis (někde ho mám pořád schovaný).. s omluvou. Holt, Nikča asi předložila zajímavější program. Ale to nám to prostě nemohla nějak říct?!

*-*-*-*

Já jsem asi nepoučitelná! No ale vždyť vloni s námi šla.. Ach jo.

Zima jak Severním pólu, já pod čepicí a vousama i tak zpocená jak myš.. stříbrem posetá Kačka naš.. no vytočená na nejvyšší míru.

"Tak kde je?"

"Nevím, ale říkala, že určitě dorazí."

"Hm. tak to jsem zvědavá, jak to stihne do pěti minut. To jako budeme chodit bez čerta? To se na to rovnou můžeme vykašlat!"

"Já vím, Kači, ale co mám dělat.. nebere mi telefon a jinak nemám jak ji sehnat."

No a tak to ten rok byl Mikulášský tým bez čertice. Proč? Protože Jana dala před dětmi přednost sexíku v autě. A že nechala ve štychu nejen nás ale taky všechny ty děti, co se těšily na čerta? A co jako..

*-*-*-*

 "Saši, klidně mi to řekni, já to stejně vím."

Chvíli nemám ani odvahu se podívat kamarádce do očí. Já to vím. A tušila jsem, že ví i ona. Ale i tak je to těžké.

Já to nemohla říct, já to nechala na nich. Do milostných trojúhelníků se člověk plést nemá.

Nejsem moralista. Mám chvilkama máslo na hlavě. Ale myslím, že je svinské říkat KAMARÁDCE o její lásce - vykašli se na něj, on je hroznej děvkař, nebudeš to s ním mít lehký, fakt na to kašli - a pak jí ho přefiknout?! To je i na mě silný kafe.

 *-*-*-*

No a ono to má ale pokračování!

A přímo v bříšku. A komu se to otcovství připíše? Ženatému milenci nebo mladému svobodnému? Ano, "B" je správně. Co na tom, že se ve stejnou dobu souloží s oběma. A tvrdí se, že je to tutově toho mladého. No jistě, je přece perspektivnější. Postará se. Zajistí. A dobře vypadá.

Hmm.. tak, že bych byla tak hloupá a nepochopila to s tím rodným listem? Když se neví, kdo je otec.. případně otcem by měl být ten mladší.. proč je v něm uvedeno od začátku jméno toho staršího??

*-*-*-*

Ale tohle?! 

Přiznávám, že to jsem nečekala.

"No, ona za mnou přišla, že potřebuje deset táců na pedikérský kurz."

"Oli, neříkej, žes jí je půjčila!"

" No půjčila, je to přece kamarádka.. no, pravda, nemám peníze na rozdávání, ale když je tak potřebuje.."

"Ty Oluš a máš na to papír?"

"Nemám. Přece si věříme.."

Málem jsem se svezla pod stůl..

A to jsem netušila, že takhle to jede ve více směrech..

"Holky, Janča nepřijde?"

"Já nevím, já s ní nemluvila."

"No já jen, že bych s ní potřebovala mluvit. Půjčila jsem jí desítku a ona přestala nějak splácet. A vůbec nereaguje na SMS, na maily, nebere mobil.."

"Cože, Dani, ty taky?!"

"A kdo ještě? Přišla za mnou, že potřebuje prachy, no, tak je to kamarádka, půjčila jsem jí.. ale pro jistotu radši na směnku."

Tak tahle má aspoň nějakou pojistku..

"Ty jo,  to víš, co má Jana za problém?"

No, Jana má evidentně problémů spoustu, ale co tím teď myslí Simča, jsem netušila.

"No, má nějaký šílený dluhy.. chtěla po mně půjčit 350 tisíc. Údajně na nějakou půjčku, ručila prý kamarádce a ta přestala splácet. Aspoň tak jsem to pochopila."

"Simčo a ty jí je půjčíš?!"

"Ne, já tolik nemám a Pavel říkal, že jí je nepůjčí. Jenže ona psala, že by snad i skočila pod vlak, docela mám o ni strach..."

A tak měla Simonka s manželem zkaženou dovolenou, protože neustále myslela na to, jestli si ta Jana něco náhodou neudělala. Manžel otrávený, protože Síma pořád řešila Janu..

A Jana? Nekomukuje, neodpovídá, nesplácí... se*re na nás na všechny!!! Normálně nás hodila přes palubu, prodala nás, kamarádky, co zná léta, za pár tisíců.

Do háje, tak jak je to s těmi Božími mlýny..